Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zaarchivované novinky z roku 2010

30. 5. 2011

- Vánoční svátky atd......

 

img_7450.jpg

    Vánoční svátky proběhly poklidně.  Ježíšek k nám trefil a tak chlupáči našli pod stromečkem spoustu dobrot a nových hraček. Nejvíce se snad radovala Mufinka z nových myšek. Hrála si s nimi pěkně dlouho. Také Bea jásala, když zjistila, že jedna hračka píská. Pískala a pískala až do zbláznění. Myšáček s Elinkou se také radovali, ale brzy odpadli a unaveni zalehli svorně vedle sebe pod stolek. Tak byl chvíli stromeček v bezpečí. Myšákovi se totiž moc líbil a ozdoby na něm ještě víc. Chvílemi se pod ním uvelebil a vypadal jako další dáreček.

    No ovšem další dny mezi svátky to bylo dílo!!! Nejdříve jsme zjistili, že je ucpaný odpad - no snad se nemusím rozepisovat, kdo zažil, ví. Další "příjemností" bylo, že jsme cítili unikající spaliny z kotle, tak se řešila zase tato záležitost. No a do toho začaly zdravotní problémy našich chlupáčů. Na veterině jsme byli skoro každý den. První návštěva ještě šla, to jsme byli s Elou na druhé injekci v rámci povinného očkování. Za dva dny jsme ale museli vyrazit s Myšákem, který si škrabal uši. Verdikt lékařů nám vyrazil dech - ušní svrab. No kde k tomu přišel! Uši měl dost bolavé. Dostali jsem lék, který jsme namíchali do sádla a tento přípravek vpravovali do uší. Po dvou dnech s námi přestal Myšák kamarádit a začal se schovávat. Při další kontrole po čtyřech dnech měl uši rozbolavělé až do krve, tak dostal nasazeny antibiotika a  kapky. To už s námi přestal komunikovat úplně a nastěhoval se v přízemí na skříň, odkud se nehnul. Já se mu nedivím, musí hrozně trpět. Lékaři udělali preventivně výtěry a vyšetření i ostatním třem chlupáčům. Naštěstí s negativním výsledkem. Tak jeden den dopoledne se vystřídal na veterině celý náš zvěřinec. Odpoledne jsme ovšem nanovo nevěřili svým očím. Přišli jsme domů z nákupu a pudlina Ela stála s divně vytrčenou zadní pravou nohou. Vzhledem k tomu, že na přední pravou nohu nenašlapuje také, tak měla obrovský problém  se pohybovat. Bylo vidět, že má dost velkou bolest. Takže ráno hned zase na veterinu. Vyšetření, rentgen a výsledek - natažený kolenní vaz. Injekce a nařízený klid.  No Silvestr jak vystřižený! Už je těch problémů a bolestí na ni asi moc. Poprvé v životě zavrčela na doktora. A že těch bolestivých vyšetření už prodělala! A to ji zrovna dva dny předtím pan doktor chválil, jak je to pěkný a moc hodný pes. Ona i když naříkala při vyšetřeních bolestí, tak poslušně držela. No ale už je toho za její tříletý život opravdu hodně. Tentokrát opět nevíme jak se to stalo. Jestli doma to odpoledne, či to byla opožděná reakce na něco z procházky z předešlého dne. To s ostatními psy dost řádila. Čert ví. Tak teď jen lituji a  opečovávám jak černouška pudlinu, tak modrouška kocoura.

 

 - Tak jsme zřídili novou společnou fotogalerii - "Kočky a psi". Jsou v ní fotky našich chlupáčů u vánočního stromečku. Do galerie "Kamarádi" přibyly fotky z útulku v Lanškrouně.

- Štěkání na Ježíška - Psí útulek Lanškroun

img_7367.jpg

    Dne 23.prosince 2010 se uskutečnil na psím útulku v Lanškrouně den otevřených dveří spojený s každoroční akcí "Štěkání na Ježíška". Měli tam nastrojený vánoční stromeček, pod který mohli dávat návštěvníci dárečky pro psy. Pracovnice útulku připravily občerstvení a  každého pozvaly na kávu či čaj. Společně se mnou a starším synem Pavlem se s námi rozjeli manželé Hojgrovi, kteří útulek už dobře znají a jsou jeho letitými příznivci. Já jsem se tam vypravila poprvé. Kromě granulí a piškotů pro všechny pejsky jsme vezli dárek i konkrétnímu pejskovi a sice fence Terynce - kříženci pudlíka. Někdy ji prý bývá zima, tak jsem ji koupila svetřík. Na procházku jsem si vzala pochopitelně jí a byl to stejný blázinek jako naše Ela. Živá, nabitá energií, táhla jak o život a po přivolání či při spatření pamlsku vyskakovala také jak Ela. Byla jsem tudíž během malé chvilky nejšpinavější člen naší výpravy. Spolu s ní jsme vzali na procházku její devítiměsíční dceru Viky (ta už pudlíka vůbec nepřipomíná) a nejstaršího psa z útulku čtrnáctiletého Darka. Na útulku jsme byli také svědky dvou velmi pěkných okamžiků. Jednak přijeli na návštěvu majitelé i s pejskem, který prošel útulkem a druhý pěkný moment byl, že právě do nového domova na vánoce odcházel kříženec bernského salašnického psa  Ringo. Na útulku jsme předali i "pozdravy" od dvou našich agiliťaček a sice Báry Přichystalové Kolkopové a Pavly Červinkové.

 

 

- PF 2011

 pf2011_small.jpg

 

- Prosinec 2010

     O jedné krásné slunečné prosincové neděli jsme vyrazili udělat nějakou společnou fotku na letošní PF. Moje prvotní naivní představa o společné f. otce všech čtyř chlupáčů vzala brzy za své. Donutit pózovat kočky bohužel nešlo. Jako problém se ukázalo tento den vyfotit i společně kočky v náruči. Mufče se vůbec nelíbilo, že v náruči je i Myšák a dost razantně se po něm oháněla. A tak místo pěkné společné fotky vznikla série fotek, kdy chytám střídavě jednu a pak druhou kočku. No alespoň jsme se s Pavlíkem nasmáli. Ještě hůř dopadly fotky Bey a Ely. Holky sice vzorně pózovaly, ale o tyto fotky jsme nějak záhadně přišli. No někdy se nedaří!  Zato "vánoční cukroví" pro chlupáče se podařilo. Dělám jim takové "játrové hrudky". Pravda je, že to při pečení moc nevoní, ale chlupáči mají jiný názor. Když mísa těchto hrudek ležela na stole, tak pudliny pořád u stolu panáčkovaly. Myšáček je kamarád a tak když v kuchyni nikdo nebyl, tak pár hrudek jim shodil na zem. Jinak radost mi udělal syn Pavel. Uspořádal v Praze na svém pracovišti sbírku ve prospěch psího útulku a společně s přítelkyní jim vše tuto neděli odvezli. Měli toho plné auto!

  img_3062.jpg

- Fotografie v nové galerii "Kočky" (společná pro Mufinku i Myšáka) a v galerii "Agility" - Mikulášská procházka . Autorkou mikulášských fotek je Míša Sýkorová, naše skončily někde v nenávratnu.

 

- Jak žijí naše kočky

img_7111.jpg

    Už jsem dlouho nenapsala nic o našich miláčcích z kočičí říše. Černobílá "Mufinka" se nám pěkně zakulacuje, ale tentokrát pevně věřím, že je to jen příprava na zimu. Také se víc zdržuje doma. Její polohy na radiátoru v koupelně jsou úchvatné. No a náš malý modrý "Myšáček"? To je úplný miláček. Tak úchvatnou kočku jsme ještě neměli. Mají ho rádi i sousedi. Chodí se s nimi také pomazlit a oni se předhánějí od koho dostane co dobrého. Doma pak nad sebelepšími granulemi ohrnuje nos. Vždyť vedle přece dostal masíčko. Myšáka to tam táhne i z jiného důvodu. Bydlí tam jeho sestra - černá Dorotka. Ta je ale úplně jiná, někdy až trochu agresivní. Možná je to i tím, že je pořád držená jen doma a ven jde pouze na vodítku. Mně to trhá srdce. A tak si vždy přidělám práci. Jakmile nás Dorotka přes zídku uslyší, či přes plot na zahradě uvidí, tak se dere k nám. Pokud si ji vezmu, tak ji samozřejmě  hned pustím a její první cesta vede na strom či na střechu. Když se pak blíží doba, kdy si panička pro ni má přijít, tak já lítám, lezu po stromě a podobně a naháním malou dračici. Ale ty chvíle, kdy vidím jak radostně dovádí s Myšákem stojí za to. Jen maminka Mufča ji už nebere jako dceru a hlídá co je to za vetřelce v jejím rajonu. No holt omladina má už půl roku! Myšák je také velký kamarád černé pudliny Elinky. Její oblíbená činnost je, že ho chytne pod krkem  a různě s ním cloumá. Myšákovi se to evidentně líbí, protože když někdy tento rituál Ela vynechá, tak on přijde a začne ji pokoušet on. Normálně do ní packou drbne, než Ela zareaguje. Honí se také často po bytě. Pak se unaveni natáhnou svorně vedle sebe. Bea ta už je rozumná starší dáma, která na to jen dohlíží. A hlavně se ho snaží vychovávat. Stačí když na něj zvednu hlas a Bea už běží ho srovnat. Nejčastěji se tak děje, když žehlím a Myšák začne kousat šňůru od žehličky. Šnůry asi miluje. Tuhle jsme se nemohli dovolat z pevné linky, a ono ejhle! Drát byl překousaný. Ale jinak je to naše milé zlatíčko!

 

- Mikulášská procházka

sl272316.jpg

    V neděli 5.12.2010 uspořádal náš agility klub mikulášskou vycházku. Cílem vycházky mělo být "Peklo". To je palouk v lese nad Moravskou Třebovou. Příval sněhu a značný mráz nás donutil procházku zkrátit, ale i tak jsme si ji užili. Díky této zkrácené trase jsme sebou mohli vzít i naši kulhavou Elu a tím pádem jsem měla hned náležitého parťáka. Všichni účastníci měli totiž přijít vybaveni mikulášskými a čertovskými proprietami. A tak se přímo nabízel ten náš černý čtyřnohý čert. Pravda, jemu jsem už rohy nestačila udělat, ale sebe jsem zasl272350.jpgopatřila opravdu "čertovsky" A tak náš "čertovský nástup"  měl mezi účastníky patřičnou odezvu. Tentokrát jsem ani Elu neokřikovala ať neštěká, jako čert mohla řádit. Bea ta měla být za anděla, ale andělsky se nechovala. Tradičně si vjeli do chlupů s Nelou. Na závěr vycházky jsme všichni dostali mikulášskou nadílku - jeden pytlík dostal pejsek a jeden pytlík páníček. Nám přibyl ještě navíc velký čokoládový čert za nejhezčí masku. Závěrečným  HAF, HAF,HAF jsme se rozloučili s agiliťáckým rokem 2010. 

 

 

 

 

- A - Z Veterinární klinika pro psy a kočky Brno, Luční ul.

           Tentokrát mám bohužel velmi špatné zprávy. Naše černá Elinka i přes léčení trvající už rok neustále kulhá na přední pravou nohu. Už jsem měla dojem,že i  lékaři si myslí, že simuluje. Po delším váhání jsme se rozhodli podstoupit ještě jedno speciální ortopedické vyšetření. Tentokrát jsme se objednali na "A -Z Veterinární klinice pro psy a kočky v Brně - Luční ulici.Vyšetření prováděl dne 24.11.2010 přední český ortoped - MVDr. Milan Snášil. S diagnozou byl hotov po krátkém vyšetření a rentgenové snímku mu daly bohužel za pravdu - osteoartroza většiny karpálních kloubů. Ten hrozný rozdíl mezi snímky levé a pravé nohy jsme poznali i my laici. Prognóza není vůbec pěkná. Díky bolesti bude nohu odlehčovat i nadále, bude chodit po třech, takže noha přestane být funkční. Jedinou pomocí by dle pana doktora byla velmi náročná operace, při které by kloub úplně znehybnili. Měla by v noze železnou destičku a šest šroubů. Navíc by ji brali z pánve kostní štěp, který by dali do kloubu, aby to celé srostlo dohromady. Pak je naděje, že by "možná" chodila po čtyřech  a neměla by mít bolesti. Ovšem s železem v noze by samozřejmě cítila změnu počasí atd.Jak sám naznal je to zákrok proti přírodě. No je to na mne moc drastický zásah, nevím, nevím. Doposud se z této zprávy vzpamatováváme. A sháníme jakékoliv informace. Pokud by se někdo s námi podělil o informace, budeme moc rádi.

 

- Doplněny fotografie z agiliťácké brigády

- Agiliťácké odpoledne - 28.10.2010

img_6920.jpg

  Ve čtvrtek 20.10.2010 jsme se sešli na našem cvičáku. Nejdříve nás čekala brigáda na hrabání listí. Díky bohaté podpoře našich rodinných příslušníků jsme to zvládli vcelku rychle a mohli se věnovat dalším aktivitám - tj. opekání buřtíků a běhání. Byl připraven takový pěkný menší jumping, který si zaběhli všichni přítomní psi. Zkusila jsem to s Beou a světě div se!!! Bea běžela a dokonce moc pěkně a čistě. Z malých jsme měli nejlepší čas a celkově to bylo čtvrté místo. Tak mi udělala Bea po dlouhé době zase jednou radost. 

- Nové fotografie - "Bea a Ela" a "Květiny" - Flora 12.10.2010

- Nové fotografie - "Agility" - Lukovské tunýlkaření 2010, "Zahrada" - říjen 2010 a "Kimča" - 2010

 

- Lukovské tunýlkaření - 3.10.2010

img_6735.jpg

    Na loňské závody v Lukové jsem moc ráda vzpomínala. Bezva organizace, parádní atmosféra, počasí se také vydařilo a navíc dva vítězné běhy s Elinkou a spousta pěkných cen. Proto jsem se letos přihlásila hned jak zveřejnili propozice. No bohužel s Elou to dopadlo, jak to dopadlo a tak jsem sebou vzala skoroveteránku Beu, která už nezávodí. Jela bych se do Lukové stejně podívat, od nás z klubu vyrazila totiž tentokrát početná výprava a Luková není daleko. Tak jsem to riskla, že Bea třeba alespoň jeden běh odběhne, než začne stávkovat. No bohužel neodběhla! V úvodním openu překonala asi sedm překážek a sedla si. Dál jsem ji už nedostala. V následujícím jumpingu (jumping běhala vždy raději a lépe) si sedla už po třech skočkách. Ze závěrečného tunýlkaření jsem ji už rovnou odhlásila. Sice se to dalo čekat , už to udělala několikrát, ale stejně jsem doufala, že to neudělá. Poslední dobou totiž velmi ožila, na tréninku běhala rychleji než teď poslední dobou. I v Lukové na cvičných překážkách to byl šikovný pes, to samé ještě před startem živá, v pohodě. No a na parkuru se zasekne a nepohne s ní nic. Případ pro psího psychologa! Vzhledem k jejímu věku to už ale neřešíme a bude si tedy definitivně užívat agiliťáckého důchodu. Doktor nám také říkal, ať ji do ničeho nenutíme a necháme ji dělat jen to co sama chce. Má totiž krapet problémy s páteří. Běhů jsme si tedy neužili, zato jsme byli nuceni vyhledat přítomnou veterinářku. Krátce po příjezdu se do uvázané Bey pustila volná  jezevčice - její "kamarádka" z našeho cvičáku a tekla krev. Z Lukové si tedy Bea odvezla pěkný šrám na nose. Radost mi udělali moji svěřenci Dantík a Sindy.  Dantík vyhrál agility, Sindy byla třetí a Sindy navíc byla třetí i v jumpingu. Míša Sýkorová málem ceny ani nepobrala.

 img_6748.jpg

 

  

 

 

 

 

- Na veterině - 30.9.2010

    Minulý týden jsme absolvovali další návštěvu u našich doktorů. Kočička Mufinka dostala injekci - antikoncepci a Ela byla na kontrole s nohou. Pořád na ní ještě nešlape a tak mám třínohého psa. Pan doktor naznal, že noha by měla být v pořádku a že je to asi síla zvyku, že chodí ještě teď po třech. Chvílemi si to myslím také. Cvičíme tedy nový povel "noha". Pokud dá nohu na zem, dostane pochvalu či pamlsek. K tomu ji nohu masírujeme, dáváme Kolafit na klouby a uvidíme jaký to bude mít výsledek. Mufinka byla na veterině hodná, na stole klidně postála, jen když byla zavřená v přepravce a čekala až vyřídíme Elu, tak mňaukala.

- Doplněny fotografie - "Agility" - Ukázka agility Linhartice, Pejskiáda 2010, "Rodina" - Adamov 2010, Svatba Kamilky 

 

img_6678.jpg- Pejskiáda - 25.9.2010

     Již tradičně na podzim pořádá DDM Mor. Třebová spolu s KK Mor. Třebová "Pejskiádu". Děti tam soutěží v různých disciplínách s pejsky i bez nich a probíhá tam také soutěž o nejkrásnějšího pejska a nejkrásnější pár "Dítě a pes". Účastňujeme se této akce pravidelně již několik let. Bea byla už dva roky po sobě vyhlášena jako nejstarší pes na této akci (táhne ji na devátý rok). Tentokrát ale dorazila Míša Cápalová s dvanáctiletou Ferinkou, jinak také naši bývalí agiliťáci. No tak si to Bea vynahradila v soutěži o nejkrásnějšího psa, kde jsme obsadili druhé místo.Vítězem se stal náš klubový kolega - zlatý retrívr Baron s Katkou Puflerovou. Super!!!!! Naši Elu předvedla máma Katky - Lenka Puflerová a podržte se, bylo to třetí místo! Ela byla na nějaké akci po dlouhé době a tak štěkala jak blázen, ale klidně s Lenkou šla a většinou v tom zápalu i po čtyřech. Tak jsme si odnášeli diplomy, medaile a plno dobrůtek. Na závěr jsme poseděli spolu se Sobotkovými a celou rodinou Puflerových. Dana přinesla z klubovny kroniku kynologů a tak jsme  všichni zjišťovali jak byly Dana i Lenka aktivní kynologové. Na některých fotkách z Pejskiád jsme se našli i my s Pavlem. K tomu nějaké to kafíčko,pivíčko,kuřátko atd. a tak to bylo pěkné odpoledne.

 

- Září 2010

novomanzele    Začátkem září 2010 jsme byli pozváni na svatbu Kamilky Mačátové - dcery našich přátel z Trutnova. Kamilka byla nádherná nevěsta a celá svatba byla úchvatná. Uskutečnila se na farmě Michael v Nedvězí u Rabyně.

 

 

Přejeme novomanželům Koubovým vše nejlepší!!!!

 

Pak už jsem zase jen bojovala s nějakým bacilem. A já když to přecházím, tak to je na dlouhy lokty. Chlupáči tedy polehávali se mnou a jejich aktivity se omezovaly jen na proběhnutí po dvorku a zahrádce. Jen Beu vzal Pavel  dvakrát na krátký trénink agility, ale Ela ta byla doma, pořád ještě kulhá.

 

- Podhorský skok - Česká Třebová 3.9.2010

    Jediné závody, kde je kategorie "Seniorů" (tj. nad 53 let) jsme museli letos vyjímečně vynechat. Jeli jsme na svatbu. Zprávy z České Třebové mi udělaly velkou radost. Moji svěřenci (současní i bývalí) tam absolvovali svoje první neoficiální závody. Přihlásili se do kategorie bažantíků. Míša Sýkorová se svým novým agiliťáckým parťákem -  šeltiákem Dantíkem obsadili první místo v agility a druhé místo v jumpingu. Kačenka Puflerová se zlatým retrívrem Baronem skončili druzí v agility a rovněž druzí v soutěži o nejdelší skok. Pro Kačku to byl její první pohár a pevně věřím, že nebude poslední. Mají spolu moc hezký vztah a v agility udělali velký pokrok. No jo, geny se asi nezapřou. Její mamka se dříve věnovala také kynologii a propracovala se až na mistrovství republiky. Druhý den se oficiálních závodů "Fitmin cup" zúčastnily další dvě členky našeho klubu - Pavla Červinková a Dana Sobotková. Daně se s Dášenkou podařilo složit první zkoušku na "výborně" a umístili se na třetím místě v MA1.

- Doplněny fotografie - ve fotogalerii "Mufinka" - Koťata v srpnu a Koťata na Žipotíně, "Květiny" - Květiny v srpnu a Květiny u Lišků, ve fotogalerii "Rodina" - pár fotek z našeho oblíbeného lesa.

 

- Ukázka agility v Linharticích

img_6434.jpg

 

    V sobotu dne 28.8.2010 se konalo v Linharticích setkání čtyř obcí - Gruny, Radkova, Rozstání a Linhartic. Náš klub agility tam vystoupil s ukázkou své činnosti. Zaběhlo si 10 našich pejsků a všichni sklidili potlesk! Naše Bea vystoupila na veřejnosti poprvé od jarního klubového závodu, kde se ji moc běhat nechtělo. Tady běžela s chutí a svižně. Pak si ji  vyhlédlo pár dětí a dováděli s ní další dvě hodiny a ona byla pořád plná elánu.Tak je mi  až líto, že se nemůžeme zúčastnit závodů "seniorů" na Podhorském skoku v České Třebové. Jsme na stejný termín pozváni na svatbu dcery našich přátel z Trutnova - Kamilky Mačátové. Řekne své "Ano" v sobotu 4.9.2010 na farmě Michael na tvrzi Nedvězí u Rabyně. Tak budu alespoň držet moc palce svým současným i bývalých svěřencům při jejich prvních startech na závodech agility.

- Konec léta

    Tak nám skončily prázdniny a skončila i dovolená. Letos jsme ji podřídili koťatům a nemocné Elince. Vyráželi jsme jen na výlety za rodinou, kytičkami a psy. Časem se objeví snad i nějaké fotky. Při loučení s koťaty jsem zamáčkla i nějakou tu slzičku. Mourek se Strakáčkem se mají na Žipotíně podle referencí moc dobře. Už jsem dostala i fotky z jejich nového domova a vypadají spokojeně. Mají tam i nové kamarády - dalšího kocoura skoro stejně starého a dva psy. Černé Dorotky je mi trochu líto, nemá na rozdíl od sourozenců žádnou volnost. No a náš Myšák? O tom se rozepíši někdy jindy, ale myslím, že se má u maminy pochopitelně nejlépe. Vrásky na čele mi přidělává naše Elinka. Její noha se po chvilce, kdy jsme doufali ve zlepšení, zase zhoršila. Některé dny je hodně vidět, že ji to bolí. Naši doktoři říkají, že to chce čas. Tak dáváme Kolafit a čekáme. Ovšem čekáme už pět měsíců!

-Loučení s koťaty

    Nastal pomalu čas ochodu našich koťátek do nových domovů. Tak takové malé ohlédnutí za jednotlivými chlupáčky.

img_9726.jpg

- První na svět přišel černobílý kocourek "Strakáček". Od malička to byl takový individualista. Často ležel jinde než ostatní, dělal něco jiného než ostatní. Je hbitý jak lasička. Poslední dobou hledá často moji blízkost, chce na klín, chce se otřít o obličej.. Aby toho dosáhl, tak má ve zvyku se šplhat po nohavici, po rukávu atd. Musím moc dávat pozor abych unikla škrábancům "z lásky". Jeho takový smutný pohled mi bude chybět.

img_6147.jpg

- Od začátku nejšikovnějším kotětem byl mourovaný "Mourinek". První viděl, první vylezl z krabice, první se vydal na cesty po bytě atd. Prvenství měl ale také v mňoukání.První také zavrčel na své sourozence u krmení. Jednou dostali od Pavlíka nějakou asi moc dobrou paštiku. Mourin se naježil, tělem přikryl misku a na ostatní zavrčel. Byla na něj úchvatná podívaná.  Když byl menší, tak často řval a řval. Teď ho to už  přešlo a je z něj moc pěkný a šikovný kocourek. Mourinek se Strakáčkem půjdou společně k jednomu majiteli do hospodářského stavení na vesnici. Z toho mám velkou radost, že půjdou spolu a na vesnici budou mít určitě zajímavý život, plný volnosti.

img_9831.jpg

- Jediná kočička z koťat je černá "Dorotka". Jméno ji dala její nová majitelka, která bydlí v sousedním domě. Ta se jí nemohla tak dočkat, že si ji ji chodila po chvílích půjčovat. Z Dorotky bude pro změnu  pokojová kočka. Dorotka je sice slečna, ale je to největší dračice ze všech! Je drobná, nejmenší ze sourozenců, ale skákat umí nejvýše a běhá jako sprinter. Dovede být také pěkně ostrá. Jednou jsem už měla dost jejich řádění ve skalničkách a tak jsem je chytala a dávala pryč. Dorotka, jak je mrštná, tak mi uskočila a já ji chytla jen za ocas. No to bylo něco! Zavřískla a v mžiku mi visela na ruce. Do palce se zakousla a do hřbetu ruky zasekla drápky. Teď jsem zase řvala já - vzteky a bolestí - krev tekla ..... Pravda je, že tenhle moment mně přiměl k rozhodnutí začít se loučit..... Jinak bych to snad ani nedokázala. Dorotka si to pak časem u mne vyžehlila. Slyšela mně přes zeď mluvit, poznala mně po hlase a chtěla za mnou. S paničkou tam sedělo pár lidí a úplně koukali, jak mně tak poznala!

img_9735.jpg

- No a poslední je modrý "Plyšáček - Myšáček". Nejen, že je modrý, ale také je to nejhodnější a nejmilejší kotě. Jako jediný mi nikdy při mazlení neukázal drápky a mazlit se chodí od malička nejvíce. No tak jak to mohlo asi dopadnout? Myšáček zůstává doma!!!!!! (No a já jsem si opět vyslechĺa něco o bláznech!)

 

 

 

- Nové fotografie - galerie "Ela" - 3. narozeniny, "Mufinka" - koťata 8. týdnů a několik nových květin v galerii "Květiny" - červenec 2010

 

 

- Elinka má tři roky

Obrazek

 V neděli 25.7.2010 oslavil náš černoušek tři roky. K jejím narozeninám jí přejeme hlavně to zdraví a zdraví a zase zdraví !

 

 

 

 

 - Do fotogalerie "Agility" přidány fotky z výletu do Koclířova dne 17.7.2010, fotky z Evropského poháru v Liberci - sobota 24.7.2010, do galerie "Rodina" přidány fotky z Prahy dne 25.7.2010

- Praha - 25.7.2010

    Z Evropského poháru agility v Liberci jsme v sobotu večer zamířili do Prahy, kde nám poskytl ubytování starší syn Pavel. Mladší syn Petr se zase doma staral o ten náš zvěřinec. Neděli jsme věnovali pražským památkám. Vydali jsme se na naši oblíbenou trasu - Václavské náměstí - Staroměstké náměstí - Karlův most - Loreta - Hrad. Tentokrát jsme to ale z Hradu vzali přes  zahrady, kde jsme ještě nebyli a skončili ve Valdštejnském paláci a jeho zahradách. Na rozdíl od soboty nám počasí přálo. Na toulky Prahou bylo přímo ideální. Pršet začalo až na úplný závěr, kdy jsme se stejně už chystali unaveni domů. Byl to velmi zajímavý víkend.

 

- Úžasná zpráva z Evropského poháru v Liberci

    Tak teď jsem se dozvěděla, že družstvo naší táborové trenérky Martiny Konečné obsadilo v nedělním závodu družstev na Europen Open v Liberci  nádherné druhé místo!!!!!!  V družstvu startovali: Martina Konečná, Gabriela Hroteková, Jitka Klozová a Veronika Krčmářová. Celkem startovalo v této sloučené kategori S+M  88 družstev. Moc gratulujeme!!!!!

- EUROPEN OPEN - Liberec 24.7.2010

Obrazek

    V sobotu jsme se vypravili s Pavlem a Míšou Sýkorovou do Liberce na evropský pohár agility. Cestu dlouho téměř 200 km zvládl Pavel v pohodě a kolem půl osmé jsme byli již u stadionu, kde akce probíhala. Liberec nás přivítal ovšem velice nevlídně! Poprchávalo, pršelo, lilo, lilo, silný vítr obracel a ničil deštníky a bral co měl v cestě. Prostě hnus!  Uprostřed stadionu byly postaveny čtyři parkury. Jeden pro smolíky, jeden pro média a dva pro large. Nás pochopitelně nejvíce zajímali smolíci a média, ale jejich parkury byly na vzdálenější straně od tribuny, takže z tribuny jsme toho moc neviděli. Pokud jsme se přesunuli na druhou stranu, tak jsme museli stát v tom nečase a za chvíli jsme byli celí promočení. Navíc jsme nesměli vůbec blíž k parkurům. Parkury odděloval pruh trávy, celý běžecký ovál a pak teprve bylo zábradlí, u kterého člověk mohl stát. Kdo je momentálně na parkuru jsme neměli ponětí. Pokud měl náhodou závodník dres své země, tak jsme věděli alespoň národnost. No vypadalo to, že to v poledne zabalíme a nabereme směr Praha. Naštěstí se počasí odpoledne trochu umoudřilo. Už tolik nelilo, ale momenty, kdy nepršelo vůbec byly vzácné. Pořadatelé také evidentně vzdali snahu nepustit diváky na běžecký ovál, takže konečně člověk mohl blíže k parkurům. První ke kterému jsme se dostali byl parkur agility pro large. A ten nám vyrazil dech! Tam už šlo o zdraví lidí i psů. Od noh lidí i psů stříkaly gejzíry bahna a o pády nebyla nouze. Nevydržela jsem se na tu hrůzu dívat dlouho. Po čase byly běhy na tomto parkuru přerušeny a pořadatelé se snažili terén vylepšit, ale pořád to byl děs v tom běhat. Tak jsme se raději přesunuli k parkurům malých a tam konečně začali prožívat  takovou tu správnou agiliťáckou atmosféru. Potkali jsme tam také pár známých. No tak jsme nakonec vydrželi do konce obou běhů - agility a jumpingu. Start finálových běhů se ale kvůli počasí zdržel, začínal až kolem půl sedmé večer a tak to jsme už vzdali. I tak to byl dlouhý den. Byla to ale zajímavá zkušenost. Nějaká fotka snad bude, i když s naším uměním a tím počasím to nebude žádná sláva.

 

- Chystáme se do Liberce!!!!

    Na sobotu 24.7.2010 plánujeme jet do Liberce fandit našim reprezentantům na Evropský pohár v agility 2010. Kvalifikovala se i naše táborová trenérka Martina Konečná a z našeho okolí třeba Maruška Řežábková z České Třebové. Tak holky ať  Vám to běhá!!!!!!!

- Zajímavé číslo ze statistiky

 Včera se objevilo ve statistice našich stránek zajímavé číslo:  Za minulých       6 měsíců navštívilo naše stránky 6 666 návštěvníků. Děkujeme za všechny návštěvy a rádi Vás zase přivítáme!       

- Koťata zlobí - 7 týdnů

Obrazek

    Z roztomilých koťátek se den ze dne stala banda záškodníků. Do šesti týdnů se pěkně drželi ve svém prostoru (koupelna, předsíň, kuchyň). Už tam dost řádili, takže na odpis je koberec z předsíně, závěsy i předložka z koupelny. S tím jsem se smířila. Ale jednoho dne vyrazili i do ostatních pokojů. Nejvíce se jim líbila sedačka v obyváků. Ta by posloužila něco jako trampolína či šplhací stěna. Také se jím moc líbily postele v ložnici a všechny záclony. Vyšplhat po nich jim šlo dost vysoko! Rovněž květináče byly super! Jeden šel k zemi v ložnici a druhý v obyváku. Z milých koťat bylo najednou něco mezi skákající blechou a  menší opicí. No tak se museli stěhovat do přízemí. Když je pěkně  jsou na dvorku, ale i tam napáchají dost škody.  Mně už tam rozbili hrnek na kafe a Pavlovi včera krásnou bonsajovou misku (no to jsem si něco vyslechla). O kytkách a keřích ani nemluvím.Já jsem si vůbec nedovedla představit, jak se budu jednou s koťaty loučit, ale teď už jsou chvíle, kdy si to představit dovedu.

 

- Léčení Elinky

    V neděli 18.7.2010 skončila Ela s antibiotiky. Teď pokračujeme v rehabilitaci. Pan doktor nám půjčil domů tunel na magnetoterapii a tak v něm Ela každý večer tráví půl hodiny. Zatím jediným úspěchem tříměsíčního léčení je, že tolik nenaříká bolestí. Dál chodí po třech a na čtvrtou packu se postaví jen vyjímečně. Nejčastěji to je při kontrole u doktorů. Naše plány na dovolenou se tedy musely podřídit léčení Elinky a péči o koťata.

- Výlet do Koclířova - 17.7.2010

Obrazek

 V sobotu jsme vyrazily s Beou na bezvadný výlet našeho agility klubu. Sraz jsme měli na vyhlídce na Hřebči. Tam si nás vyzvedla jedna naše agiliťačka - Jitka Látalová, která nás pozvala na prohlídku jejich rodinné farmy v Koclířově. Hned na úvod nás nadchla ukázkou pasení ovcí. Následoval přesun k jejich domu a tam jsme měli možnost vidět různá drobná hospodářská zvířata (kačeny, husy,kuřata,králíky, perličky,morčata) a celou smečku jejich border kolií. Další přesun a už jsme obdivovali ovečky, telátko, kozy a prasata. Zavzpomínala jsem na svých dvacet let práce na Státním statku M.T.  Ty jsem ovšem strávila v kancelářích podnikového ředitelství a do provozu jsem se dostala úplně minimálně. Poslední přesun nás zavedl na louku, kde se opodál pásli koně. Tady se všichni psi společně vydováděli. Plánované posezení u ohně nám bohužel překazila blížící se bouřka. Ale i tak to byla bezvadná akce, za kterou děkujeme všem Látalovým. Bea si výlet náležitě užívala a byla téměř vzorný pes! Nějaká fotka bude.

 

 

Nové fotografie - "Mufinka" - koťata 4 týdny, koťata 5 týdnů + fotky od Boženky, "Květiny" - červenec 2010, Borotín , "Agility" - Svojanov 2010, trénink červen

 

- Svojanov 9.7. - 10.7.2010

Obrazek

    Na Svojanov jsme dorazili v pátek po obědě. Agility už bohužel skončilo, tak jsem žádný trénink neviděla. Zato jsme se pořádně vykoupali v místním rybníce. Ela už podruhé dle doporučení lékaře tedy rehabilitovala. Ani Ela ani Bea se do vody příliš nehrnou. Bea vlezla do vody sama od sebe jen v momentě, kdy se vydala pro cizího peška. Předtím už stihla ukrást od sousedů jednoho menšího peška. Dokonce chtěla ukrást i uzel. Ty má přitom doma dva a nikdy si s nimi nehraje. No u sousedů je vše lepší a Bea je stará zlodějka. Odpoledne probíhaly táborové závody v dogfrisbee a navečer táborá výstava psů. Rozhodčí byla paní ing. Libuška Brychtová, dlouholetá účastnice táborů na Svojanově. Vede velice zajímavě lekce vystavování. Na výstavě postoupili Míša s Dantíkem i Lenka s Neou z prvního kola svých skupin. Nea skončila dokonce jako druhé nejhezčí štěně tábora. Po výstavě  jsme se byli podívat na video z ranního vystavování, které paní Libuška náležitě okomentovala. Večer nás překvapil Pavlík, který přijel z Prahy. Ela byla z celého odpoledne a večera dost unavená, tak jsem ji raději poslala s Pavlíkem domů. Noc jsme tedy strávili pouze s Beou, která si to náležitě užívala. Ráno proběhly závody v coursingu a poté táborové závody agility. Tak jsme fandili Neušce, Dantíkovi a Sindy. Neuška běžela moc pěkně, Sindy tradičně stávkovala na slalomu a nejlépe to zvládl Dantík. Získali s Míšou pohár za druhé místo v kategorii pokročilých. Po obědě pro nás přije Pavel s Elinkou a tak si Elinka ještě jednou zaplavala. Po prvotní euforii ze čtvrtka, kdy začala našlapovat i na bolavou nohu, je situace bohužel opět stejná - chodí jen po třech. Rozloučili jsem se s posledními táborníky, kteří tam zůstávají i na druhý turnus a hajdy zase domů! 

Obrazek

 

 

 

 

 

 

  

  

- Svojanov láká.........a láká ......

     Láká tak, že jsme tam byli na návštěvě už třikrát! V sobotu při zahájení, ve středu s Boženkou a včera jsme vzali na výlet i pudliny.  Tajně jsem doufala, že Ela v té euforii zapomene na svoji bolavou nohu. No a chvílemi i ano! Už když jsme se blížili k táboru, tak holky začaly vyvádět, jako kdyby si pamatovaly kam jedeme. Po bouřlivém přivítání se známými se Bea neomylně rozeběhla k chatce, kde jsme tři roky po sobě bydleli. Ela úplně ožila a chtěla i běhat. Sýkorovi nám hned hlásili, že "naše chatka" se právě uvolnila. No a už mi červík vrtal v hlavě! Takový pokyn osudu, jak naznala šéfová Stáňa Jansová se musí poslechnout. Po obědě to tedy v práci balím a HURÁ na Svojanov! Alespoň tu poslední noc tam s pudlinami strávíme! Uvidíme táborovou výstavu, závody agility atd...... Už se móóóc těšíme!!!!!!!

- Koťata - 5 týdnů

Obrazek

    Koťátka mají už pět týdnů. A dělají pokroky přímo mílovými kroky. Z nové bytovky (veliké a vysoké krabice) začala vyskakovat již druhý den. Pár dní ji tolerovala jako ložnici na přespání, ale včera už v ní odmítla i spát a nastěhovala se do předsíně. Po pátém stěhování z předsíně do krabice jsem to vzdala. Tak teď v noci (někdy i přes den) v bytě pouze "lyžujeme", abychom některé kotě nezašlápli. Vstávají se mnou v pět ráno a mohu Vám říct, že vypravovat se rozespalá a mít pod nohama sedm zvířat, to je tedy zážitek!!!! Mufča je také dokonalá. Rozvalí se vždy na nejméně vhodném místě - např. uprostřed předsíně, ve dveřích do koupelny atd.... Koťata baští už granulky i mléko. Do mléka ovšem někdy strkají i packy, tak to u nás v koupelně tedy vypadá! Na dvoře  začínám mít obavy o kytičky. "Pytel blech" - to je to správné slovo! Když je chtěla Boženka Hronová vyfotit, poznala co je to za rarachy. Na přenášení jsem musela koupit pevnou přepravku na kočky. Sice se jim líbí méně, než plátěná kenela pro psy , po které mohly šplhat, ale i tak si v ní rádi zdřímnou venku. Mazlit se chodí na střídačku všichni, dokonce teď hodně i největší raubíř Mourek. Ten dostal včera pořádnou lekci od Bey. Nedal si říct a opakovaně jí lezl přímo pod čumákem do misky s mlékem.

 

-Léčení Elinky

    Poté co Elinka dostala nasazeny antibiotika se její stav o chloupek zlepšil. Zadní nohu už nezvedá a sem tam stoupne i na tu bolavou. Teď hlásí opět vedra, tak bychom mohli začít s doporučenou rehabilitací - a sice plaváním. Tak nám držte palce!

 

- Doplněny fotografie - galerie "Kamarádi" - Janov  a nové květiny v galerii "Květiny" - červen 2010

- Takový pěkně dlouhý víkend  3.6.-6.6.2010

    Tento krásně prodloužený víkend jsme věnovali různým výletům V sobotu jsme vyrazili na Svojanov. Měli jsme tam totiž strávit již počtvrté týden na psím táboře. Vzhledem ke zdravotnímu stavu našich chlupáčů jsme museli tábor k naší velké lítosti zrušit. Tak jsme jeli alespoň pozdravit řadu našich známých a nasát tu táborovou atmosféru. Tábora se od nás účastní naši letití táboroví parťáci - Míša Sýkorová s mámou, Dantíkem a Sindy a letos poprvé také Lenka Křupková s malou Neuškou. Další výlet byl v neděli věnován kytičkám. V arboretu Borotín probíhala letní výstava květin. Tak se moje mini botanické zahrada opět rozrostla o nové přírustky. A to jsem odpoledne ještě navštívila dvě zahrady svých známých zahrádkářek - kytičkářech.  Třetí výlet byl v pondělí věnován kultuře. Rozjeli jsme se do Choltic, kde v areálu místního zámku vystupoval Josef Dvořák se svojí divadelní skupinou. Uváděli hru  "Čochtan vypravuje". Jde o volné zpracování hry Voskovce a Wericha "Divotvorný hrnec". Na úterý jsme slíbili naším chlupáčům, že je vezmeme také na chvíli na Svojanov, ale bouřka s vydatným lijákem nám plány zhatila.

Je nám smutno - nemůžem na tábor

    Zítra tj. v sobotu 3.7.2010 jsme měli všichni již tradičně odjíždět na psí tábor do Svojanova. Místo toho léčíme jak Elinku, tak Beušku. Na veterině skončila včera i Mufinka, která by se už zase chtěla mřouskat. Tak dostala kočičí antikoncepci. Koťata jsou sice krásná, ale všeho s mírou. Přejeme všem táborníkům na Svojanově krásný pobyt!!!!!!!!

- Koťata

Obrazek

    Koťátka oslavila 1.7.2010  první měsíc svého života. Minulý týden dostala větší "bytovku". Stávající krabici jsem dala do daleko větší a hodně vysoké krabice a přidala už miniaturní záchodek. První šikula ho hned použil. O minulém víkendu jsem je vzala poprvé na dvorek. Poprvé to byl dost náročný přesun. Koťata jsem dala do lavoru, ze kterého pořád vyskakovala. Kočka do něj naopak chtěla skočit a pod nohy se mi pletky Ela s Beou. Až jsem se z té cesty orosila. Na dvoře se koťátka hned rozprchla. Mourek zamířil neomylně ke schodům a také z jednoho ihned spadl.Uhlídat je bylo jako hlídat pytel blech. Druhý den to bylo už lepší. Na přepravu jsem použila psí kenelu a koťatům se v ní tak zalíbilo, že se do ní i na dvoře pořád vracely. Tím pádem jsem je mohla nechat na dvorku téměř celé odpoledne. Ela s Beou pomáhaly Mufince hlídat. Elinka měla dokonce tendence nosit koťata na místo v hubě. Venku to koťatům tak svědčilo, že se poprvé pustily s maminou i do granulek. Byla to zábava pozorovat jak si koťata hrají a jak poznávají nová místa. Moc jsem toho však při nich na zahrádce neudělala. Jak já se s nimi budu jednou loučit, to tedy opravdu nevím. Vždyť černé za mnou pořád chodí, mouraté je tak pěkné a šikovné, černobílou kočičku jsem tak dlouho sháněla a modrý plyšáček, to ani nemluvím.

- Elinka se trápí - 29.6.2010

    V úterý jsem přišla domů a už u dveří mi bylo divné, že mne Ela vítá jen tak nějak vlažně a hned si sedá bokem. Jako by měla strach aby do ní nestrčily Bea nebo Mufča, které mne také vítaly. Mé pozornosti se pištěním hned začala dožadovat koťata, tak jsem si až po chvíli uvědomila, že Ela ani neskáče kolem koťat, jak je jejím zvykem. To jsem už zbystřila a začala jí sledovat. Když se pohla, tak se opatrně dotkla bolavou nohou země. Což bych normálně jásala jak hrom - poprvé po deseti týdnech. Ale za jakou cenu to bylo! Držela totiž nahoře pravou zadní nohu. Celkově vypadala dost zkroušeně a měla jsem dojem, že má teplotu. Tak do náruče a na veterinu. Pan doktor na zadní noze nic nenašel a měl radost, že se opírá o tu přední. Proč zvedá zadní tedy nevíme. Dostala ale nasazeny antibiotika. Když jsem doma pak navečer vzala na dvorek koťata, tak jen seděla netečně a ani se o ně nestarala. Pokud se zvedla (přišel třeba domů pán), tak šla po DVOU levých nohách!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!Kdybych to neviděla na vlastní oči, tak bych nevěřila, že je to možné. Opravdu je! Než se večer utrápená uložila k spánku, tak se takhle přesunula ještě několikrát.

 

- Jezdecké závody - Janov 26.6.2010

Obrazek

    V sobotu 26.6.2010 jsem přijala pozvání Sýkorových a jela se s nimi podívat do Janova, kde probíhaly jezdecké závody - soutěže stupně Z, ZL a S. Tato oblast je mi neznámou a tak jsem přivítala pár informací od manželky ředitele těchto závodů a naší známé - agiliťačky Jany Pucherové. V přestávce mezi soutěžemi byla připravena ukázka paravoltíže, kterou předvedly handicapované děti. No a i tady jsem našla pudlíky. A to hned dvě pěkné toyky z Litomyšle. Jedna větší mazel než druhá. Bylo to velmi příjemné odpoledne. Snad bude i nějaká fotka.

 

- Do fotogalerie "Kamarádi" přidány fotky z mezinárodní výstavy psů Intercanis Brno 2010 (moc se ale nedařilo).

- Bea na veterině - 22.6.2010

 Přesně tři týdny jsme nebyli nikde u doktorů. To by jsme asi mohli mít už "absťák". Aby k tomu nedošlo, o to se postarala Bea. Má zánět v uchu a navrch ještě zánět spojivek. Je to u nás jak v lazaretu. Kapeme do uší, kapeme do očí, přikládáme obklady.....   Zapařovací obklady dostává každý večer Ela na bolavou nohu. Elinčino trápení trvá teď nepřetržitě už 9 týdnů. Nepomohla ani naše návštěva na prestižní klinice Jaggy v Brně.  Sice určili příčinu jejich problémů - zánět kloubu, ale od bolesti a kulhání ji nepomohli. Momentální vyjádření zní - čekat další tři týdny. Kdo znal naši černou střelu, asi by nevyšel z údivu kdyby ji nyní viděl. Je mi moc smutno jen na ni pomyslím.

 

- Intercanis Brno 2010

Obrazek

 

    V sobotu 19.6.2010 jsme se rozjeli na "Mezinárodní výstavu psů Intercanis 2010" do Brna. Ve stejný den tam probíhala i klubová výstava pudlů, tak pochopitelně první naše kroky vedly tam. Byla jsem hlavně zvědavá na jednoho pudlíka, který se mi na fotce líbíl tak, že jsem dokonce pár dnů přemýšlela o rozšíření naší smečky. Hurican In Black Yrtep se mi na výstavě moc líbil a navíc byl moc kamarádský. Mezi pudlíky jsme strávili hodně časů a dozvěděla jsem se řadu zajímavých informací. Objevila jsem tam i jednu známou agiliťačku z Jičína a s další bývalou výbornou agiliťačkou Evou Rippelovou jsem se seznámila. A najednou bylo poledne, tak jsme pokračovali dál. Načasováno jsme to měli s Míšou Sýkorovou dobře - viděli jsme v kruhu naši známou Boženku Hronovou  s choďandou Orískou (Orsej z Dašického zátiší), i jednou chovatelku od nás p.Rekovou s briardem. V areálu jsme potkali opět úžasné štěně, které jsme obdivovali již před týdnem v Lanškrouně - plemene Lagotto romagnolo, nebo taky Romaňolský vodní pes. Prošmejdili jsme všechny stánky  a sem tam nějakou tu korunu utratili. Já řešila hlavně strojek na stříhání pudlů a to je tedy věda. Tedy aspoň pro mne - vybrat ten pravý. Musím dát k lepšímu jednu perličku. Uviděla jsem obojek, který stál 3 600,- Kč.  Dvakrát jsem se dívala, zda mne zrak neklame.Na můj údiv, že to nejdražší obojek, jaký jsem  kdy viděla, mi paní řekla, že to jsem toho tedy ještě moc neviděla!!!!

Víkend jsme zakončili opět po "psovsku". V neděli jsem měli členskou schůzi našeho klubu agility. Nějaká fotka z Intercanisu bude časem.

 

- Nové fotografie - "Květiny" - výstava Litomyšl, červen,  "Kamarádi" - výstava psů Lanškroun, "Kočka" - koťata

 

- Koťata

Obrazek

 

 

    Tak dnes tj. 15.6.2010 mají koťata dva týdny. Už to s nimi začíná být veselé. První otevřel oči už v pátek mourek a hned se vydal na průzkum. Vylezl z krabice a venku vřískal jak o život. Mufča seděla opodál a jen koukala. Mourek je největší, nejšikovnější, ale také nejuřvanější! Včera večer to vypadalo, že už by si hrál s černouškem, začal ho okusovat. Černoušek se vydal jako druhý na výlet z krabice. Asi by se mu to podařilo, ale teta Ela ho začala olizovat a tím ho vrátila do krabice. Ona má potřebu je pořád čistit a tak se dost nasmějeme. Koťata jsou jak válečci a nožky je sotva unesou. No a když se vypraví na svých vratkých nožičkách a Ela je olízne, v tu ránu spadnou. Včera byla z výletu mourka po koberci pěkně vyvalená Bea. Raději před ním couvala. Kupodivu ona, u které jsem měla strach, co s ní koťata udělají (mívá problémy s falešnou březostí) je neřeší, tak jako Ela, která by si je asi nejraději přivlastnila. Na fotce mají koťata 10 dnů.

Krajská výstava psů - Lanškroun 13.6.2010

Obrazek

 V neděli jsem doprovodila Sýkorovy na krajskou výstavu psů v Lanškrouně. Již loni jsme se tam byli s Pavlem na chvíli podívat, ale letos jsem zažila výstavu od začátku až do úplného konce. Míša  Sýkorová vystavovala Dantíka . Ve třídě otevřené získal od slovenského rozhodčího  pana Tibora Havelky známku VD1.Velmi dobře si vedli další známí  - Křupkovi, kteří vystavovali svojí fenku kavalíra Neomenii. No a samozřejmě jsem nemohla propást pudly. Ti tam ovšem byli jen dva, zato oba královští. A jeden z nich - Anetka je naše známá z táborů na Svojanově a ze závodů agility. Ráda jsem se pozdravila s dalšími známými z agility. Bohužel jsem  ale propásla předvedení  borderek  Jany Pucherová a Marušky Řežábkové. Zjistila jsem, jak je náročné stihnout vše, co chcete vidět. Na závěr jsem se trochu blíže seznámila s dvounohou i čtyřnohou smečnou agiliťáka seniora pana ing. Evžena Pohnera se kterým jsme se potkali už párkrát na závodech agility. 

- Nové fotky - Bezděčí (Kamarádi), Ela, Bea, Mufinka (pár dní před porodem a první dvě fotky jejích koťátek)

 

Koťata - první dny

Obrazek

    Naše Mufinka si vybrala pro porod pokoj našeho Petra, tak tam už se svojí rodinkou zůstala. V poslední chvíli jsem před ní zavřela Pavlovu skříň, kterou si asi vybrala původně. První den byla vzorná matka a z krabice ani nevylezla. Druhý den vylezla jen vedle krabice nakrmit se a hned šup zpátky. Třetí den se vypravila na baštu na své obvyklé místo a čtvrtý den se už dožadovala ven. Venku všechno očichávala, jako kdyby nikdy nebyla venku. Pátý den zmizela už i na chvíli ze zahrady a šestý den mně už pěkně naštvala. Večer zmizela ze zahrady a nešla domů ani na volání. Je pravda, že koťata tvrdě spala asi pořádně napucaná. Chtěla jsem jedno použít jako volavku, že přivolá pištěním mámu domů, ale ono bylo v pohodě a trvalo dost dlouho než konečně zapištělo. Mufča dostane asi domácí vězení, aby jsme nebyli brzy opět překvapeni. Bea s Elou jsou jak vzorné chůvy. Stačí aby některé kotě kviklo a už obě letí to zkontrolovat. Hlavně Ela je z koťat úplně mimo. Chodí je kontrolovat sotva se probudí a během dne každou chvíli. Strká do krabice hlavu a vydává takové hrdelní zvuky, že až budí Petra. Ještě, že má teď takové povyražení. U koťat zapomíná na své trápení s nohou a trochu ožívá. Na fotce mají koťat dva dny.

- Výstava květin - Litomyšl  5.6.2010

 

    V sobotu 5.6.2010 jsme se rozjeli s Pavlem do Litomyšle na výstavu květin. Samozřejmě jsem zhřešila a přivezla si 11 kytiček. A to jsem prosím den předtím chodila půl hodiny po zahrádce a nemohla najít místo na dva nové karafiáty! V Litomyšli mně rozesmál Pavel. Říkala jsem mu, aby si vybral nějaký dárek k blížícímu se svátku. Myšlen tím byl nějaký stromek jako základ budoucí bonsaje. Nejdřív nechtěl, ale pak přišel s úsměvem, že si už vybral. Podle toho úsměvu mne hned napadlo, že to bude nějaká bouda. No samozřejmě! Tou vybranou věcí byla veliká bonsaj za 24 000,- Kč. "Tak to Ti tedy fakt nekoupím!"  -  "Ty jsi ale lakomá, nic mi nekoupíš!" Tenhle rozhovor zaslechli lidé stojící opodál a tak se otáčeli , aby se podívali na tu lakomou ženskou. To já jsem byla skromnější, vybrala jsem si tam  ke svátku jen knížku o kočkách. Den jsme zakončili na zahradě u naší známé Dany Sobotkové a odtud si přivezl Pavek dvě budoucí bonsaje a já také nějakou tu maličkost. Asi začnem tu naši zahrádku nafukovat.!!!

- KLINIKA  JAGGY  Brno  -  2.6.2010

    Po další noci, kdy mne Ela budila naříkáním jsem se rozhodla nečekat a navštívit nějakého ortopeda co nejdříve. Na tomto místě bych chtěla poděkovat všem, kdo se se mnou ochotně podělil o své zkušenosti  s ortopedy. Díky těmto radám jsem byla na velkých vážkách, které pracoviště navštívit. Nakonec převládla vlastní zkušenost a obrátili jsme se na kliniku Jaggy v Brně. Tam nám totiž před pěti lety zachránili naši Beu. Pravda je, že tenkrát jsme vůbec netušili na jak prestižní pracoviště Beu vezeme. Až časem jsme zjistili, že jsme dopřáli Bee péči a pobyt na jedné z nejlepších, ale také nejdražších klinik v republice. Nyní se tedy této vysoce kvalitní péče dostalo i Elince. Kromě ortopedického vyšetření při vědomí absolvovala vyšetření při lehké narkoze, pak následovaly zátěžové rentgeny a na závěr punkce a vyšetření odebraného vzorku z kloubu. Výsledkem bylo zjištění, že v kloubu je zánět způsobený mechanickým poškozením. Dobrou zprávou bylo, že nebylo v podstatě nic zanedbáno, protože léčba by probíhala zhruba stejně, jako při léčení domněle natažených vazů. Špatnou zprávou je, že pan doktor Beránek už vůbec nedoporučuje Ele provozovat agility. Toto zranění by se mohlo opakovat. Teď máme doporučen klid (ani krátké procházky, jen vyvenčit), rehabilitovat v teplé vodě, dávat obklady a tišit bolest. Pokud by  výrazná bolest neustoupila ani po čtrnácti dnech, čekala by nás další punkce. Tak nám držte všichni palce!!!!

- MÁME KOŤÁTKA

    V úterý 1.6.2010 se Mufince narodily čtyři koťátka. Jsou moc pěkná. Jedno je černobílé, jedno černé, jedno šedé a poslední je tmavý mourek s bílým spodkem.Mufča je vzorná matka, ani se od nich nehne. Tety Bea s Elou zvědavě obcházejí kolem, hlavně Ela je moc zvědavá.

 

- Utrápená Ela

Obrazek

    Ve čtvrtek 27.5.2010 sundal pan doktor Elince sádru z nohy. Pro Elu to byl velmi bolestivý úkon, naříkala při tom i při následném vyšetření. Pan doktor je už bezradný, proč je noha tak dlouho a tak moc bolestivá. Budeme muset navštívit nějakého specialistu ortopeda. Přes víkend nechal nohu volnou, jak to bude vypadat. No vypadalo to špatně. V noci ze soboty na neděli jsem se nevyspala, jak byla Ela špatná. V neděli jsme to sami provizorně zpevnili  a bylo to lepší. Aby to neměla Elinka jednoduché, tak má ještě dost velkou reakci na aplikaci spotonu proti blechách , klíšťatům atd. Bea snáší úplně stejný přípravek v pohodě, ale Ela se škrábe a škrábe. A to při její bolavé noze je dost problém.

Výzva: Pokud máte někdo zkušenosti s dobrým ortopedem, prosím poraďte nám.

- Pár nových fotek - Ela,Bea, Ela a Bea, Květiny,Agility  (26.5.2010)

 

- U nás doma - "Polní lazaret"

Minulý týden se nám opravdu "vyvedl"! Asi takhle ve zkratce:

- Ela - noha v sádře bolí, chodí jen po třech .   

- Bea - asi záviděla Ele zánět v uchu, tak kapeme i jí.

- Mufča - ta na tom byla relativně nejlépe - akorát je už téměř širší než delší, ale ještě  pořád nic.

- Peťa - chodil s obvazem na naražené ruce.

- Pavel - od středy ležel s pořádným nachlazením.

- No a moji maličkost sklátila nějaká střevní chřipka, takže jsem lehla s horečkou asi dvě hodiny po Pavlovi. No bylo to u nás jak v polním lazaretu. Samaritána nám dělala švagrová Jitka, které tímto děkujeme.

 

- Výběrový závod na mistrovství ČR podle ZVV3

    V sobotu 15.5.2010 jsem přijala pozvání Sýkorových a vyrazila s nimi na "Výběrový závod na mistrovství ČR podle ZVV3" do České Třebové. Nikdy jsem na takových závodech nebyla, tak to byla pro mne nová zkušenost. Jen mi trochu chyběl nějaký zasvěcený komentář. Vítězem se stal Pavel Hrobař se psem Orso, druhý byl Bohuslav Fiala se psem Gapp, kteří se nám s Míšou moc líbili. Třetí skončil Jiří Jančík a pes Arek. Pár fotek je v galerii "Agility". 

    Po příjezdu domů jsme oslavili  narozeniny syna Petra.

 

Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

    Elinčina noha se pořád nelepší. Zato  Mufinka se nám pěkně zakulacuje. Na zahrádce jsem objevila již třetího nápadníka. Jeden je rezavý, jeden černý a jeden mourovatý.

 

- Nové fotografie - galerie "Květiny( Borotín, Květinová show, Květiny - květen, doplněny  květiny v dubnu), galerie Ela - noha v sádře, galerie Mufinka - l rok.

 

- Mufinka oslavila první narozeniny

Obrazek

 Naše kočička Mufinka měla v sobotu 8.5.2010 jeden rok. Dostala nějaké mňamky a kuřecí masíčko. Na hračky teď momentálně není, hraje si asi raději někde venku s kocoury!

 

 

 

 

 

- Elinka má nohu s sádře

 V pátek 7.5.2010 jsme byli s Elou opět na kontrole. Noha se nelepší. Vůbec na ni nedošlápne a občas kňučí, jak jí asi zabolí. Tak pan doktor rozhodl a dali jí nohu do sádry. Měli velké obavy aby jí noha zase nenatekla, ale naštěstí to bylo do rána dobré. Jen si večer Ela sádru lízala a začala ji i okusovat. Tak jsem ji převázala fáčem a to ji odradilo. Snáší tu sádru hrdinně, hopsá po třech nohách a po schodech se nechá nosit. Ale i teď někdy zakňučí bolestí. A navíc všeho má Elinka ještě zánět v uchu! Opět kapeme do ucha. Je to všechno těžké, ale že může být ještě hůř jsme viděli v pátek v ordinaci. Zrovna když dodělávali Ele sádru, tak se rozlétly dveře ordinace a dovnitř vpadl pán se zakrváceným jezevčíkem v náruči a volal, že mu divočák rozpáral psa. Uf, byl to škaredý zážitek.

 

- Mufinka a její překvapení

    Naše kočička Mufinka měla do dnešního dne fotogalerii pod názvem "Kotě". Honem jsem ji přejmenovala, protože naše "kotě" nám chystá asi překvapení. Poslední dobou sledujeme její nenasytnost, až žravost! Na to jak je drobná toho spořádá opravdu hodně. Už pár dnů řešíme otázku, zda se nám zakulacuje díky své nenasytnosti, či díky svým jarním toulkách. Od včerejška se přikláníme spíše ke druhé variantě! A to zrovna v době, kdy je na ní Pavel pěkně, ale opravdu pěkně naštvaný. Včera totiž zjistil, že mu zničila nový oblek! Kdy to nevíme, ale vysvětlení máme asi takové. Vlezla do pootevřeného ochranného pytle s oblekem a jak potom nemohla ven, tak se po něm šplhala a drápky pěkně vytahovala nitě na různých místech. No to se jí tedy opravdu něco podařilo!!! Jak kdyby to včera cítila, zůstala na noc venku.

- Májový víkend

    Elinka má dál po páteční kontrole na noze dlahu a tak chodí většinou jen po třech. O bolavou nohu se opře jen vyjímečně. Mne ale dost deptá, jak je celkově zaražená a taková smutná. Ožije jen když nás vítá, to začne i skákat po těch třech.

    Na prvního máje jsme si udělali výlet do arboreta v Borotíně. Počasí se nakonec umoudřilo a tak to byl pěkný den. Samozřejmě jsem si nakoupila nové kytičky. Jeden košík na to nestačil! Ach kdybych tak měla tu zahrádku větší!!!!

- Květinový týden

Obrazek

    Ve čtvrtek 22.4.2010 jsme se rozjeli s Pavlem do Olomouce na jarní "Floru Olomouc". Na cesty za kytičkami se já vždy moc těším. Pochopitelně jsem "hřešila" a kufr auta byl plný květin. Zaujala mne hlavně řada novinek - např. velkokvětá tařička, plnokvětá růžová tařička , či nový kultivar řebříčku (na obrázku vypadal moc pěkně).Týden završila úchvatná akce u nás v Moravské Třebové. Majitelé květinového studia manželé Weinlichovi pořádali  "Květinovou show".  A schow to tedy byla! Tři floristé (z Prahy,Brna a Bratislavy) předváděli své umění a zároveň vše velmi vtipně komentovali. No byl to úchvatný zážitek. Na závěr proběhla malá módní přehlídka, kdy modelky byly rovněž ozdobeny nádhernými květinami. Většina květinových výtvorů byla na závěr vydražena. Výtěžek obdrží děti z Dětského domova v Mor. Třebové a ze Speciální školy v Mor. Třebové. Už se těším na příští ročník.

- Elinka má "ozdobu"

Obrazek

    Během týdne dostala Ela třikrát injekci a v pátek naznal pan doktor, že je potřeba nohu zafixovat. Tak dostala na nohu dlahu. No to jsme ještě neměli! Ze začátku z toho vypadala dost vyjeveně, ale vcelku brzy si na to zvykla. Jaké bylo ovšem naše zděšení asi tak za necelé čtyři hodiny. Ela měla tlapku, která ji koukala z obvazu nateklou jak papuč a zřejmě ji to dost bolelo.  Tak jsme museli vše zase sundat. V sobotu si pan doktor myslel, že si to Ela rozkousala. Copak neví, že naše Ela je vzorný pacient??? Paní doktorka to ví a také mu to řekla. Dali jí tentokrát na dlahu jen normální obvaz místo elastického a má s ním strávit následující týden. Už je mi toho našeho černouška opravdu moc líto.

 

- Nové fotky - v galerii Agility (Klubové závody), Kamarádi (Irena), Květiny - (duben 2010), Kotě (duben+jedna nová fotka v Kotě a mamina)

- Aktuální zprávy - 21.4.2010

    Druhá Elinčina noc po zranění byla již klidnější. Ela většinu noci prospala, asi se jí po injekci ulevilo. Noha ale zřejmě ještě bolí dost, ale už tak nenaříká. Včera jsme byli na druhé injekci a na prohlídce. Pan doktor po prohlídce (asi pořádně bolestivé, Ela kňučela) naznal, že jestli to nebude do konce týdne lepší, tak bude muset nohu fixovat.  V čekárně jsme potkali další naší agiliťačku - Míšu s její fenkou Brixi. Ta má asi problémy s páteří, uspávali ji před rentgenem. Pan doktor byl tentokrát nějaký rozšafný. Brixi říkal Ferdo, naší Ele Franto a o pravdivosti mých slov se přesvědčoval u syna, který nás doprovázel. Jinak doma máme nohu Ele ledovat. No to bude něco.  Bea by se teď chtěla pořád mazlit. Asi závidí Ele pozornost, kterou jí teď věnujeme. No a večer se jí té pozornosti dostalo vrchovatě. Začala zvracet a zvracela i v noci. Já už si připadám jak ve zlém snu. Aspoň, že Mufinka je v pohodě. Je už zase bíločerná a ne jen černá a také je nějaká mazlivější. Včera se měla moc i k jedné mé návštěvě. Problém byl ovšem v tom, že kamarádka je alergická na kočičí srst.

 

- Ela na veterině

Obrazek

    Nedělní agilitní odpoledne mělo pro nás bohužel nepříjemné pokračování. Už navečer začala Ela opět pokulhávat. Tentokrát jsem se už rozhodla, že se půjdu v týdnu poradit s doktorem, jestli je normální aby po každé trochu nezvyklé námaze začala kulhat (po prvním odpoledni na jarní zahradě, po trochu delší vycházce, po kratičkém tréninku). Během dne, maximálně dvou ji to vždy přešlo a zase lítala jak blázen. Tentokrát to ale mělo jiný průběh. V noci nespala, posedávala s tlapkou ve vzduchu a později   i chvílemi tiše naříkala. Moc jsem toho s ní nenaspala. A když jsem už usínala, tak začala kňučet Bea, na kterou jde asi už zase falešná březost. Míček na který jsem ji lákala odpoledne při agility, tak pasovala na svoje mimčo. Chvílemi ho v noci nemohla najít (pán ho zalehl), tak kňučela jak o život. Jinak odpoledne na parkuru se mnou moc běžet nechtěla, ale doma se mně pak držela jak klíště a chtěla se pořád mazlit. To víte, že si vyslechla pár poznámek o tom, že takhle si mně měla hlídat na parkuru a ne teď doma. Ráno jsem odcházela do práce jak mátoha.Sotva otevřeli naši ordinaci, tak jsme tam s Elou vyrazili. Na bolest dostala injekci a absolvovala rentgen zápěstí. Snímek se moc nepodařil a vypadal tak, že je tam naštíplá kost. Odpoledne si nás pozvali na další snímek a vyšetření. Tak kost by měla být v pořádku a jsou to prý natažené šlachy. Přirovnali to k vyvrtnutému kotníku u člověka. Má mít klid a další den opět na injekci. Vypadá to na dvouměsíční klid. Má někdo takovou smůlu???? Milé agility nashledanou!!!

 

- KLUBOVKY  18.4.2010

Obrazek

    V neděli se uskutečnily klubové závody našeho agility klubu v Moravské Třebové. Katka objednala pěkné počasí, medaile,diplomy, rodina Hrubých napekla trubičky, přišli noví potencionální agiliťáci a tak jsme strávili příjemné odpoledne se svými chlupáči. Naše rodina dlouho řešila v jakém složení nastoupíme. Veteránka Bea poslední dobou ráda stávkuje a v tom případě poslechne spíše Pavla než mne (nevěrnice jedna nevděčná).Na posledním tréninku jsme si ale spolu pěkně zaběhaly a v neděli vypadala živě a držela se mne od rána jak klíště, tak jsem to riskla. Pavel byl celý žhavý zaběhat si s rychlou Elou, tak jsem mu to umožnila. První běh byla hra. No vymyslela na nás Katka pěknou kulišárnu! Celý parkur musel překonat páníček a pes mu jen asistoval, nebo mohl být až do poslední chvíle odložený a poslední úsek ho musel donést do cíle pán v náruči. Některé skočky jsme přeskakovali, některé podlézali,rovněž áčko jsme podlézali, motali jsme se ve slalomu s míčkem na lžíci a světe drž se, prolézali jsme látkový i pevný tunel!!!!!! No to tedy byla síla! Nevím jestli vůbec někdo poznal hned na první pokus, že po čtyřech to tedy opravdu nejde. To jste měli půlku těla v tunelu a zadkem jste rolovali tunel nahoře. Tak pěkně na břicho a poctivě se plazit jak housenka. Psi z toho byli pěkně vyjeveni! A třeba pohled na to, jak se do tunelu chtěli napasovat zároveň rhodéský rigbeck i jeho panička zároveň, to stálo za to!  Uvedený Zak se postaral i o další krásný kousek. V momentě, kdy jeho panička podlézala skočku, tak přeskočil skočku i s paničkou. No zvládly to všechny týmy  a o zábavu bylo postaráno! Bea běžela zvesela a pěkně poslouchala. Ela skákala co jí přišlo do cesty a vběhla si i na skoro složené áčko. Mně se z toho udělalo až zle, ale naštěstí ji Pavel zachytil. Druhý běh bylo agility. Beu jsem pěkně rozehřála, postavila na start a bác! Bea zatuhla. Chvíli jsem kolem ní skákala se sýrem a nakonec zabral gumový míček. Pěkně se rozeběhla a překonali jsme ukázkově sedm překážek, včetně slalomu a zase stávka! Podala jsem výkon jako hrom a s dalšími třemi zastávkami jsem Beu dovedla do cíle. Jak by ty její stávky hodnotili rozhodčí na regulérních závodech vůbec nevím (neminula linii další překážky, jen se zastavila a sedla). Takhle jsme měli jedno odmítnutí na áčku a protože ostatní se diskli, tak druhé místo! Ela s Pavlem zaběhla krásně rychle, ale bohužel jednu skočku navíc a tak Disk. Třetí běh mi byl co se týká Bey jasný dopředu. Ale stejně jsem se snažila ji balónkem rozdovádět a rozdováděnou jsem ji přivedla k první překážce. Tam okamžitě přimrzla. To už jsme byli domluveni s Pavlem a pořadatelkou a tak nastoupil on a světě div se, odběhli spolu sice pomalý, ale čistý běh. My s Elou jsme odběhli pro změnu rychlý běh, ale bohužel Disk. Ela vyběhla z tunelu a než jsem jí tam stačila vrátit, tak si skočila skočku, která měla být až po tunelu. Takže jaký paradox! Ela, která běhala jak o život , měla dva Disky a stávkující Bea nakonec obsadila v součtu druhé místo!!!! Tahle medaile bude asi její poslední. Ela dostala pěknou placku za účast, která se některým účastníkům líbila  dokonce víc než medaile. Radost nám opět  udělal náš tréninkový parťák šeltiák Dantík, který vyhrál svoji kategorii a v ní porazil i svoji domácí kámošku Sindy.

Fotky budou doufám brzy.

 

 

- Do fotogalerie "Kotě" doplněny fotografie kočičí maminy naší Mufinky a jejích sourozenců.  Za fotky děkujeme paní Trčkové.

 

 NAŠE MUFINKA JE ČERNÁ

    Naše kočička Mufinka byla od podzimu do jara krásně bílo - černá. Teď co na ní přišly jarní choutky a začala se toulat po venku, tak její bílá barva přecházela v mírně našedlou barvu. Ale to nebylo nic proti tomu, jak jsem ji našla jednoho dne ráno tento týden, když jsem ji vypustila z její noclehárny v přízemí našeho domu. Byla téměř celá černá! Co že se to stalo? No jak se to stalo, to se asi nedovíme, ale prostě nějak bouchly saze v komíně a ráno byla celá místnost pokrytá souvislou vrstvou sazí. A v tom byla naše chudinka Mufinka zavřená. Měla jsem obrovské výčitky svědomí, protože večer předtím chtěla Mufinka zase ven na toulky. Ale protože pršelo, tak jsem ji "přemluvila" ať nikam nechodí, že bude špinavá jak čuně. Ta ironie!!!    Když ty saze bouchly, tak to musela být pořádná řacha, protože pudliny jeden moment v noci začaly hrozně řádit. Až mne vytáhly z postele, ale já myslela, že zase nějaký opilec bouchl do venkovních dveří. Zašla jsem až na chodbu to zkontrolovat, ale kde by mne napadlo kontrolovat místnosti v přízemí. A pudliny holt mluvit neumí. Kvůli výčitkám svědomí jsem pak naši "šmudlinku" následující dny náležitě a všestranně rozmazlovala.

 

 

 

MEZITŘEBOVSKÉ ZÁVODY - 3.4.2010

Obrazek

     Na velikonoční sobotu byly naplánovány závody agility "Skokánek 2010", na které byl pozván náš klub z Moravské Třebové do nedaleké České Třebové. Byl to již druhý ročník a z našeho klubu byla přihlášena početná výprava - celkem 14 psů se svými páničky. Celý týden před velikonocemi bylo pěkné počasí, tak jsme se těšili na pohodovou sobotu , kdy zahájíme agiliťáckou sezonu 2010. Ovšem když jsem v pátek ráno otevřela dveře, tak jsem zůstala naprosto paf!  Venku asi 15 cm sněhu a pořád ještě padal. Já nevěřila vlastním očím. Celý den jsem tedy čekala na zprávu od Hely Chrastilové z České Třebové, zda vůbec závody budou. U nás sníh během dne na většině míst roztál a svítilo sluníčko, tak mne ani tak nepřekvapilo sdělení, že se akce  uskuteční. Druhý den jsme ovšem překvapeni byli. Cvičák v České Třebové byl ještě pod sněhem! Ale agiliťáci nejsou z cukru! A opravdu velmi mile mne překvapili naši agiliťáci, dorazilo všech 14 psů se svými pány. A to přitom pro dvě děvčata to byla závodní premiéra. Vzhledem ke stavu cvičáku nepoužili pořadatelé áčko, ani houpačku a pravidla byla upravena tak, že se v podstatě nedalo disknout, jen se sbíraly trestné body.

     My jsme nakonec vzali Beu i Elu, jejíž účast jsme značně zvažovali, protože po prvním tréninku minulý týden opět chvíli kulhala.  Tak teď už k běhům. První byla hra, která se nevyhodnocovala, byla jen na zahřátí. Bea s Pavlem ji vynechali, protože už z loňska víme, že naše skoro veteránka dva běhy zvládne, ale při třetím už začne stávkovat. Ela při hře předvedla krásný aport, tak jsem nemusela  aportovat já ,tak jako řada páníčků. Další běh - agility jsme s Elou zmastili jaksepatří. Špatný náběh do slalomu (byl na pravou ruku), vypadnutí ze slalomu, kolo až na druhý pokus, tunel místo kladiny a pak ještě špatný náběh na kladinu. Nevím, jak dalece to byla i moje vina, protože terén,který už začal být pěkně rozbahněný mi dával pořádně zabrat. Takže až páté místo.Bea zaběhla agility moc pěkně a nebýt páničkovy fatální chyby, tak mohli mít čistý běh. Takhle z toho byla velká penalizace za překonání překážky ve špatném směru  a čtvrté místo. V posledním běhu mi spravila Elinka náladu. Zaběhli jsme pěkný, rychlý běh a bylo z toho první místo. Vadou na kráse tohoto běhu bylo, že jsem záhadným způsobem shodila jednu bočnici u skočky. Na videu jsem pak zjistila, že jsem zřejmě přišlápla konec stojky, který nebyl v tom marastu vůbec vidět. Náš čas mi udělal velkou radost, téměř jsme dostihli nejrychlejšího psa - trojkového Rikyho od Romčy Ptáčkové. Bea odběhla už v podstatně pomalejším tempu a měla dvě odmítačky, ale doběhla!!!!! A dokonce se umístila na druhém místě, hned za námi s Elou.  Vyhodnocovaly se součty obou běhů a Bea s Pavlem skončili na krásném třetím místě. My s Elou jsme skončily hned za nimi na čtvrtém místě. Radost nám udělal i náš tréninkový parťák, šeltiák Dante, který skončil v začátečnících na druhém místě. Potěšil nás i  Pavlík, který nás přijel podpořit rovnou z Prahy (netušil, jak jsou naše holky špinavy a co ho čeká). Závodů se zúčastnili čtyři pudlíci a jak jsou pudlíci šikovní, dokázali tím, že tři z nich skončili na bedně. Domů jsme přijeli řádně unaveni, špinaví jak čuňata, ale pořádně provětraní po té dlouhé zimě.  Fotky jsou v galerii "Agility".

 

 

Veselé velikonoce přejí Lumpíci

 

 

Obrazek

 

 

 

- Doplněny -fotografie do galerie "Kotě" - březen 2010 a "Květiny" - březen 2010, Agility - trénink březen 2010

 

- PRVNÍ TRÉNINK AGILITY

Obrazek

    V pátek 26.3.2010 nám počasí konečně dovolilo vyrazit na první trénink agility. Ještě, že naše skupina trénuje v pátek, ostatním v neděli pršelo. Ta dlouhá, předlouhá přestávka se na nás pěkně poznamenala. Trénink jsem naplánovala opravdu jen lehký a sekvence kratičké, ale stejně mne bolely nohy jak hrom. Pavel ovšem prohlásil, že si "pořádně nezaběhal!" Ela se opičila po Dantíkovi a začala skákat kolo bokem. Bea šla kupodivu s chutí a ze čtyřech chlupáčů naší skupiny nejlépe. Tak si zkusí příští týden zaběhnout s Pavlem v České Třebové. Snad tam nezačne stávkovat jako loni.Jak s Elou, ještě uvidíme.  Na závěr chtěla Míša házet Dantíkovi talíř, ale měli smůlu. Sotva talíř zmerčily naše pudliny, tak byl Dantík bez talíře!

JARO JE TADY !!!!!!!!!!

Obrazek

    Přichod jara nám oznámila kočička Mufinka. Na tu "přišlo jaro" dokonce o pár dní dříve. Vzhledem k tomu, že jsme si ji přivezli v listopadu, tak se z ní stala kočka "bytová". Až jsem začala pochybovat, jestli bude vůbec chtít být venku. A najednou ejhle! Nehrnula se domů a za chvíli zmizela ze zahrádky úplně. Šli jsme v pohodě domů, že za chvíli uslyšíme její mňoukání, jak se dožaduje domů. Chyba lávky! Vyvolávala jsem po čase z okna pořád marně. A v noci měla být ještě pořádná zima na tu naši rozmazlenou micinu. Tak jsem nakonec pobíhala po zahradě v noční košili a naháněla kočku. Až na třetí pokus jsem uspěla a Mufina se nechala milostivě polapit. No začaly se jí asi "zapalovat  lýtka.                                                                    

     První jarní den se opravdu povedl. Byla to první příležitost vyrazit na zahrádku. No a jak myslíte, že to dopadlo? Po celodenní práci na zahrádce mé zimou zhýčkané tělo v noci pěkně protestovalo! No pěkně jsem se zhuntovala. Ještě že v neděli začalo pršet, jinak bych v pondělí asi ani do práce nedošla. Ale seďte doma, když na zahrádce se na Vás už smějí sněženky,bledule, krokusy, talovíny. Celý den mi asistovala i věrná Elinka a dopadla podobně. Druhý den trochu kulhala.  Doufám, že to bylo také jen tou nezvyklou námahou po dlouhé,dlouhé zimě. Rozvážná Bea raději odpočívala doma. Co by si huntovala tělo, jako někdo. Pár slov ke dvojici - pudlina Ela a kočka Mufina. Kočka měla svojí přítomností odrazovat drzé kosáky, kteří mi loni začali ničit skalničky. Teď to vypadá tak, že kosáci si možná netroufnou, ale zato zůstane v kytkách pohroma po hrátkách těchto dvou chlupáčů. To co předváděli v menším doma, tak teď praktikují venku ve velkém. Bitky ve stylu řecko-římských zápasů a honičky napříč záhony s kvetoucími i rašícími cibulovinami. Děs běs!!!!!!!! Tak vítej JARO!!!!  

Březen 2010 - konečně lepší zprávy

    U Bey šlo naštěstí o jednorázovou žaludeční nevolnost. Způsobila si ji asi tím, že   "navštívila" kočičí záchodek. Čuně jedno! Bylo jí hodně špatně, tak si to třeba zapamatuje a nebude takové blbosti příště opakovat. Druhý den byla k mé obrovské radosti už zdravá. V pátek jsme byli s Beou na druhé injekci v rámci pravidelného očkování. Bea tentokrát na stole úplně vibrovala. Když ji chtěla paní doktorka poslechnout, tak naznala že slyší jen zemětřesení! Asi to bylo tím, že jsme  hrozně dlouho seděli v čekárně, protože oba lékaři operovali. Dočkali jsme se ale konečně dobré zprávy pro Elinku. Za čtrnáct dnů může už začít trénovat!!!!!!!     V době vyšetření Ely, se Bea uklidnila a tak ji mohla paní doktorka poslechnout a je vše OK. 

 

 

Nové fotky v galeriích - Bea (narozeniny), Bea a Ela (přidány do r. 2010), Agility (schůze), Kamarádi (Sýkorovi)

 

ÚNOR 2010 - poslední únorový víkend

    Tak příroda začíná trochu přicházet k rozumu a ty haldy sněhu na zahrádce začínají pomalu odtávat. Naše kočička Mufinka si tak poprvé na delší dobu vyzkoušela pobyt na dvorku a zahrádce. To bylo radosti! Nevěděla kam dřív, jestli na střechu, nebo na stromy či se honit s Elou po záhonech. Doma se také vyznamenává. Její poblouznění vodou dosáhlo té míry, že vlezla i do vany s vodou (bylo tam asi 10 cm vody). Ve vodě totiž  plavala olejová kulička a jí se moc líbila. Jakmile se někdo chystá do vany, tak se velkým mňoukáním dožaduje do koupelny, tam si sedne na vanu a packou rozráží proud tekoucí vody. Včera se vyznamenala i v kuchyni. Využila naší nepřítomnosti, vyskočila na linku, tam vytáhla z misky velkou kost s masem a kamarádsky ji hodila pudlinám na zem. Ty se o ni podělily, no a kde - no přece na koberci v předsíni! Kočka mezitím usnula a dělala, že ona nic. Večer mne ale i dojala. Chudák Bea měla celé odpoledne a večer nějaké žaludeční problémy  a tak večer už seděla vyřízené a apatycká u vany. Mufinka ji chtěla asi rozveselit, tak ji začala házet svoji myšku. Když Bea nereagovala, tak ji myšku položila až k ní. Za normálních okolnosti by Bea myšku hned rozcupovala. No doufám, že problémy Bey byly jen přechodné. Toho kurýrování už máme snad dost.

ÚNOR 2010 - Beuška slavila 8.narozeniny

 

Obrazek

 V neděli 21.2.2010 dovršila naše Beuška 8 roků. No jo, už je z ní skoro veteránka. Přemýšlela jsem jakou hračkou jí udělat radost. V poslední době jsou pro ni nejzajímavější hračky naší kočičky Mufinky, tak jsme jí koupili kočičí hračky. Tři myšky (doufajíc, že se podělí s Elou a Mufinkou) a  molitanový míček s peřím, který už jednou Mufince zničila. No a zabodovali jsme! Poté co společně s Elou zbaštili osm "párkových" svíček s oblohou, tak se vrhla na molitanový míček a do deseti minut ho měla rozcupovaný. Mufinka využila momentu, kdy se pudliny vrhly na párky a zabavila ihned jednu myšku, se kterou si vyhrála další hodinu. Nenasytná Ela měla jeden moment v hubě další myšku a zároveň malou botičku. Nevěděla co dřív. Myška vydržela asi pět minut a další jsem ji musela vzít s vysvětlením, že je pro Beu. Ta poté co zdecimovala míček, vzala si myšku a odešla se s ní raději schovat pod stolek a pořádně si jí hlídala. Ale jen do té doby, než jsem vyndala několik gumových pískacích hraček. Vzhledem k problémům našich holek s falešnou březostí je dostávají na hraní  jen vyjímečně a v relativně "bezpečném" období. No to bylo radosti!!!!!! Vyndala jsem jich šest, ale pochopitelně chtěly obě vždy tu stejnou. Tak bylo přetahování a rachotu do aléluja! Tak Beuško všechno nejlepší!!!!!

Nějaká fotečka bude časem.

 

ÚNOR 2010 - Pořád nic moc

Obrazek

    Pavel prská,  já prskám, Ela se drbe a pelichá! Bacilům se u nás nějak líbí. Pavel prská už opět a já jsem taky pěkně jetá. Ukončila jsem předčasně kvůli práci neschopenku a  po týdnu se mi to vrátilo nazpět a ještě poznamenalo srdíčko. Tak jsem opět na pár dnů zalehla. Chudáci psi, jsou tím pádem pěkně šizeni. Ela byla ve Svitavách na kontrole. Uši už jsou v pořádku, ale poté co dobrala léky, tak se zase začala škrabat a pouštět chlupy. Pan doktor naznal, že se nejedná o infekci kůže, ale půjde asi o alergii. Z toho je mi pěkně nanic, zažili jsem to už jednou s Aidou a nechce se mi na to dodnes vzpomínat. Zatím jsme dostali další prášky a doporučeno aplikovat ochranu proti vnějším parazitům. A co noha? Nechci to zakřiknout (jen to tiše šeptám), ale Elinka chodí už po čtyřech. Tak jen aby to vydrželo! Na kočičku Mufinku přišlo první mřouskání a stálo to za to! Neustále někde zavazela a mňančela a mňančela! Byli jsme vděční, když usnula a byl chvíli klid. V té době se ještě více sblížily s Elou. Jak se pořád nastavovala, tak Ela ji začala okusovat a dovolovala si více než dříve, protože Mufča držela. Od té doby jsou na denním pořádku jejich zápasy, kdy kočka se postaví na zadní, obejme Elu kolem krku a začnou se pasovat.Navzájem se jemně okusují, skáčí po sobě, no vyvádí jak malí kluci. Beuška to jen pozoruje a asi si něco myslí o těch rozjívených mlaďoších. Vždyť ona je už přece dáma v letech. Fotka je z procházky, na kterou je vzal Peťa.

 

 

ÚNOR 2010 - Trochu veseleji

Obrazek

    Minulé povídání bylo takové neveselé, tak tentokrát trochu z jiného soudku. Sice ještě pořád nejsme s Elinkou fit, ale i tak je u ná někdy veselo. Poslední dobou se o veselé kousky stará kotě Mufinka - Čikinka (pán většinou setrvává na svém "Mufiku pojď sem", či kocoure....) A Peťa pro změnu volá "Čikinkíro". Kotěti je to šumafuk a směrodatné je pro něj "čí čí", to většinou i přiběhne. Jinak tak uřvanou kočku jsme ještě neměli. Pokud chce něčeho dosáhnout, tak spustí své "mňoum, mňaum...." a přestane až dosáhne svého. Poslední dobou ho velmi fascinuje voda. Koupelna je jeho nejoblíbenějším místem už delší dobu, ale teď ho přímo magicky přitahuje voda. Když se koupu, tak přechází po okraji a já jen čekám, kdy tam skočí. Při vypouštění vody je jak uhranuté a jakmile je vana prázdá, šup a už je v ní. Ze začátku jsem ho vyndávala, ale po pátem pokusu jsem to vzdala. Vrcholem blaha pro něj je, když nechám kapat kohoutek. Zajímavé je ho pozorovat i u misky s vodou. Někdy do ní začne strkat tlapku. Nevím jestli si hraje, nebo mi říká, ať už konečně tu vodu vyměním. Když mu dám čerstvou, tak se napije a už neblbne. A není vůbec lakomé. Klidně se dělí s pudlinami o svoje granule, které jim pochopitelně chutnají víc, než ty jejich. Má ze strategických důvodů svoji misku nahoře na pračce. Pokud už má samo dost, tak packou vytáhne granulku z misky, chvíli si s ní hraje a pic - hodí ji čekajícím holkám. Dvakrát se mu už povedl husarský kousek - shodil jim celou misku. To bylo radosti!!!!! Pod miskou mělo ručník a tak dlouho s ním cukalo, až se mu to zadařilo. Honičky s Elou jsou ukázkou hry "na babu". Kotě letí přes celý byt s Elou v závěsu, na konci se zastaví, Ela do něj drbne a teď letí Ela a žene ji kotě. Cestou přeskakují co je v cestě (křeslo, postele, válendu atd.) Někdy se k nim přidá i Bea a to je potom přímo "tornádo"!

 

ÚNOR  2010 - MARODI

    Ten letošní rok nám nějak přináší víc starostí než radostí. Choroby si u nás podávají dveře. Nejdříve "prskal" páníček a pak nějaká chřipajzna nadobro sklátila mně. Naši chlupáči asi považovali za věc své cti se o mne starat. Přece mne musí hlídat a zahřívat v posteli, no ne? Tak mne pudliny zalehly každá z jedné strany. No jinak milé, ale když Vás bolí každý pohyb, tak trochu nepraktické. Páníček jim tedy vysvětlil, že budou spát jinde a zavřel dveře. Moc se jim to sice nelíbilo, ale poslechly. Kdo ale neposlechl byla naše kočka Mufinka. Začala tak cloumat koženkovými dveřmi do ložnice, až mne vzbudila. Byla jsem nucena vyškrábat se z postele a odnést ji za další dřevěné dveře. S těmi lomcovat nemohla, tak začala mňoukat a mňoukala a mňoukala ...... Tak jsem se vyplazila z postele podruhé a rezignovaně ji pustila dovnitř. Spokojeně se uvelebila vedle mne a "spustila motor na plné obrátky". Vrněla tak nahlas, že při tom se tedy usnout nedalo.Naštěstí za chvíli přišel syn a odnesl si ji k sobě. Sice se ještě chvíli hlasitě dožadovala ke mně, ale pak se uklidnila. No nejsou to moje zlatíčka?

    Jakmile se mi trochu ulevilo a rozhlédla jsem se po bytě, tak jsem ztrnula. Všady černé chlupy od Elinky. Kdo zná nelínající pudlíky, tak už ví, že je na obzoru další problém naší černé Elinky. Nasměrovala jsem Pavla s Elinkou rovnou do Svitav, kde ordinuje veterinář - dermatolog. Naše černá princezna má počínající infekci kůže a navíc ještě zánět v uchu. Také ještě pořád chvílemi kulhá. No není toho na jednoho chlupáče trochu moc? Předháníme se s Elinkou tento měsíc, kdo utratí za léky víc. No je to už dost hustý!

LEDEN  2010

Dlouho nebyly žádné zprávy, tak alespoň stručně.

Elinka

Stručně řečeno problémy a problémy. Od patnáctého listopadu jsme léčili natažený sval. V době kdy to vypadalo už dobře, začala najednou opět kulhat. Tak další léčení - prášky,obstřik a klid. Na veterině jsme byli víc než doma. Už se to nezdálo ani panu doktorovi, tak ji raději udělal i rentgen kloubů. Ty jsou naštěstí v pořádku. Nařízený klid způsobil, že se jí začala úplně ztrácet svalová hmota, což doktora znepokojilo, tak máme "vodítkový režim". Tzn. že můžeme chodit ven, ale na vodítku a vyvarovat se rychlých, trhavých pohybů. Až se při chůzi rozhýbe a zahřeje, tak na chvíli můžeme pustit. No a jako by tyhle problémy nestačily, tak Ela začala "chovat".Ona se musí po Bee opičit ve všem, tak si musí střihnout i falešnou březost! Když si začala přestýlat pořád dokola pelech, tak jsem se až lekla, jestli se na některé vycházce s mladými "nezapomněla". Ale když si začala přenášet malou gumovou slepici a ještě u toho kníkala, tak bylo jasno. Se svým dítětem se dokonce nastěhovala k Pavlovi do skříně. Honem tedy šly všechny gumové pískací hračky zase do krabice  a začali jsme Elu více zaměstnávat. V současné době vypadá, že má už "mateřské povinnosti" za sebou a začala i našlapovat na bolavou nohu. Dobrala léky, tak se půjdem ukázat panu doktorovi.

Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Beuška

Bea vypadá, že nám chce vynahradit starosti s Elou, tak nějak podezřele ožila. Je velmi mazlivá, většinou poslušná a navíc vychovává kotě. Jakmile vidí, že ho napomínám (v momentě kdy někde visí - třeba na zácloně,závěsu,sedačce, či podniká výstupy do výšek -stolky,stěna,skříně) tak okamžitě vyběhne ho napomenout! Ožila do té míry, že se najednou začala s kotětem i honit. Do té doby si s ním hrála jen Ela a Bea to s klidem pozorovala. Kotě má tedy už dva spoluhráče a  já jen trnu, jak to u nás bude za chvíli vypadat. Jejich honičky vypadají dost zajímavě.

Kotě

Obrazek

Kotě je v pohodě a je velmi sebevědomé. S psy si v pohodě poradí a při jeho "rozverné náladě" jsme už nějakou tu facku chytli i my dvounožci. V klidu je to ale mazlivý, vrnící chlupáček. Častá otázka - už má kotě jméno??????????????????????Dá se říci, že ano. Vybrali jsme řadu velmi,velmi pěkných jmén, ale nikdy nedošlo k rodinné shodě. Pavel st. naše úsilí bojkotoval tak, že naší kočičce říkal Mufe, či dokonce jen kocoure (kocour Muf byla naše poslední kočka - už s námi není dva roky). Snažím se nyní aby z Mufa byla tedy alespoň Mufinka. Já jsem zase aspoň místo číčo říkala Čiki  - Čikinka. Tak naše kočička má v současné době dvě jména Čikinka - Mufinka a uvidíme, které se ujme více. Jinak když zavolám na kočku číčí, tak první přiběhne Ela, pak Bea a někdy možná i kočka. Pudliny moc dobře vědí, že se chystá něco k snědku nebo si budeme hrát.

- Pár nových fotek v galerii - Bea, Bea a Ela, Kotě

 

VÍTEJTE V ROCE 2010

 

 

INFO: Protože již byly novinky příliš dlouhé, tak jsme museli rok 2008 a 2009 přesunout do Archivu a začít na čisté stránce :).

 

 

ukové si tedy Bea odvezla pěkný šrám na nose. Radost mi v Lukové udělali mí svěřenci - Dantík a Sindy

img_6748.jpg

. V openu Dantík zvítězil a Sindy byla třetí a navíc byla Sindy ještě třetí v jumpingu. Míša Sýkorová nemohla málem ceny ani pobrat.